Telč

Telč
(na seznam zapsána roku 1992)

Mezi památky UNESCO spadá historické centrum města, které si dodnes dochovalo svůj původní vzhled z 16. století, a dále architektonicky cenný renesanční zámek. Střed města je obklopen několika rybníky, i proto bývá Telč občas označována jako „moravské Benátky“.
Centrem města je podlouhlé náměstí, lemované po obou stranách měšťanskými domy s loubím a s renesančními a barokními průčelími. Ta jsou zdobena četnými freskami a sgrafity. Dominantou a zároveň nejstarší stavební památkou Telče je mohutná, pozdně románská věž kostela sv. Ducha, vysoká bezmála 50 metrů.
Všechny domy dnes můžeme spatřit v podobě, jakou měly v časech Zachariáše z Hradce (1526 či 7 až 1589). Tento významný a vzdělaný český šlechtic byl mimo jiné výborným hospodářem a zasloužil se o všestranné povznesení Telče, kterou si zvolil za své sídlo. Založil mnoho rybníků, výrazně přebudoval město, zvláště pak jeho náměstí, a nechal přestavět v renesančním slohu zdejší hrad.
Ten byl původně gotickou tvrzí a později hradem, jenž byl kolem poloviny 16. století za vlády zmíněného Zachariáše z Hradce velkoryse renesančně přebudován. Tím vznikl jeden z nejcennějších souborů renesanční architektury v České republice. Právem je proto nazýván jako „perla moravské renesance“. Autorem stavebních úprav je s největší pravděpodobností italský architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna (asi 1550–1619 či 1629).
Jedinečnost zámku spočívá i v jeho původních interiérech s dochovanou malířskou a štukovou výzdobou. Mimořádným prostorem je majestátní Zlatý sál, pozornost návštěvníků poutá zvláště jeho zlacený a vyřezávaný kazetový strop.
Část interiérů někdejšího šlechtického sídla zabírá Zámecká galerie, Zámecké podzemí a expozice Muzea Vysočiny.
K zámku přiléhá renesanční zahrada, jedna z nejstarších komponovaných zahrad u nás. Nádherný prostor, jejž ze dvou stran ohraničují arkády, vznikl ve 3. čtvrtině 16. století.

Víte, že…
V Telči se natáčela řada českých filmů, hlavně pohádek. Nejznámější z nich je asi Pyšná princezna, kterou v zahradě telčského zámku natáčel režisér Bořivoj Zeman v roce 1951. Kulisy tvořené zdejšími měšťanskými domy „účinkovaly“ i ve známém filmovém podobenství Vojtěcha Jasného z roku 1963 Až přijde kocour s Janem Werichem v hlavní roli.

Domy lemující telčské náměstí jsou původem gotické. U většiny z nich se dochovalo i typické vnitřní uspořádání: z náměstí se vraty s kamenným ostěním vstupuje do mázhauzu, což byla kamenná předsíň sloužící řemeslům či obchodu. Odsud vedou schody do patra nebo do sklepů. V polovině 15. století byla většina domů podle jednotného plánu opatřena loubím a průčelími se štíty. Mnoho stavení však bylo později upraveno, takže na většině fasád a štítů najdeme i barokní prvky, leckde i znaky ještě pozdějších stavebních slohů.