Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Krajina přizpůsobená pro chov a výcvik kočárových koní
(na seznamu UNESCO od roku 2019)
V rovinách středního Polabí se rozprostírá unikátní krajina přizpůsobená pro chov koní. Utvářela se systematicky po staletí v okolí hřebčína Kladruby nad Labem. Důležitým mezníkem v jeho historii je rok 1579, kdy císař Rudolf II. povýšil starší hřebčín, založený 1563 Maxmiliánem II. Habsburským na místě původní obory, na císařský dvorní hřebčín. Rozlehlý krajinný areál tvoří pastviny, parky a lesy, síť cest a alejí, stájové objekty, zámek, kostel a komponovaný park Mošnice.
Krajina přizpůsobená pro chov a výcvik kočárových koní
(na seznamu UNESCO od roku 2019)
V rovinách středního Polabí se rozprostírá unikátní krajina přizpůsobená pro chov koní. Utvářela se systematicky po staletí v okolí hřebčína Kladruby nad Labem. Důležitým mezníkem v jeho historii je rok 1579, kdy císař Rudolf II. povýšil starší hřebčín, založený 1563 Maxmiliánem II. Habsburským na místě původní obory, na císařský dvorní hřebčín. Rozlehlý krajinný areál tvoří pastviny, parky a lesy, síť cest a alejí, stájové objekty, zámek, kostel a komponovaný park Mošnice. Hodnotu areálu samozřejmě spoluvytváří stádo starokladrubských bílých koní, jejichž tradice chovu sahá minimálně do 14. století. Od 17. století se hřebčín specializoval na chov ceremoniálních kočárových koní určených výhradně pro potřeby císařského dvora. Ani po zániku Rakouska-Uherska v roce 1918, ani během dramatických událostí 20. století nebyla kontinuita chovu přerušena. V krajině Kladrub nad Labem můžeme poznávat, jak zásadní roli měl kůň v historii nejen v dopravě, zemědělství či ve vojenství, ale právě i pro reprezentaci na „nejvyšší úrovni“.
