Karlštejn
Mezi hrady, určenými k odpočinku a kratochvíli panovníků či k vojenským účelům, se vymyká jeden, vystavěný za zvláštním účelem: o Karlštejnu, vybudovaném Parléřovou hutí v letech 1348 až 1357, se traduje, že vznikl kvůli úschově korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií svatých. Faktem ale je, že tento záměr pojal Karel IV. až později. Klenoty pak byly uloženy v kapli sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku 15. století se zde na nějakou dobu ocitly i české korunovační klenoty. Karlštejn dodnes uchovává nejrozsáhlejší soubor deskových obrazů v celé Evropě.
Mezi hrady, určenými k odpočinku a kratochvíli panovníků či k vojenským účelům, se vymyká jeden, vystavěný za zvláštním účelem: o Karlštejnu, vybudovaném Parléřovou hutí v letech 1348 až 1357, se traduje, že vznikl kvůli úschově korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií svatých. Faktem ale je, že tento záměr pojal Karel IV. až později. Klenoty pak byly uloženy v kapli sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku 15. století se zde na nějakou dobu ocitly i české korunovační klenoty. Karlštejn dodnes uchovává nejrozsáhlejší soubor deskových obrazů v celé Evropě. Jde o jedinečnou kolekci čítající 129 gotických podobizen svatých, vytvořenou v letech 1359 až 1365 dílnou Mistra Theodorika, dvorního malíře Karla IV., italského původu. Stěny kaple sv. Kříže zdobí (podobně jako v kapli sv. Václava ve Svatovítském chrámu v Praze) leštěné polodrahokamy, zlacené doplňky a fresky. Krásné dobové nástěnné malby jsou ozdobou i nižší Mariánské věže s kapitulním kostelem Panny Marie. Na těchto freskách je mnohokrát věrně vyobrazen sám Karel IV. Obydlí panovníka na hradě, Císařský palác, bylo později silně poškozeno a tak bývalou nádheru původní výmalby nám dnes ukazují pouze renesanční kresby.
