Praha

Praha
(na seznam zapsána roku 1992)

Metropole České republiky je považována za jedno z nejkrásnějších měst Evropy i světa. Dominantou starobylého města na březích řeky Vltavy je Pražský hrad, založený Přemyslovci již v 9. století. Na jeho třetím nádvoří stojí skvost gotické architektury a pomyslný duchovní střed českého státu, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V její Korunní komoře je uložen poklad snad ještě cennější než celá katedrála, korunovační klenoty. V královské hrobce pod podlahou chrámu odpočívá řada českých panovníků včetně „Otce vlasti“, císaře a krále Karla IV.
Historické centrum Prahy o rozloze 8,95 km² je tvořeno unikátním souborem stavebních a uměleckých památek prakticky všech slohů – najdeme zde románské rotundy i nejmodernější stavby ze skla a oceli.

Pražský hrad a katedrála
S budováním opevnění na vyvýšeném místě nad řekou započali zřejmě někdy v 9. století přemyslovští panovníci. S jejich rostoucí mocí se hradiště i město pod ním začalo postupně rozrůstat a nabývat na významu. Lucemburk Karel IV. začal roku 1344 budovat honosnou gotickou katedrálu zasvěcenou sv. Vítu. Jejím dokončením o celých šest století později (roku 1929) získal Pražský hrad svou definitivní podobu.

Kaple sv. Václava je nejposvátnějším místem Svatovítské katedrály. Nad místem posledního odpočinku patrona české země ji vystavěl v letech 1362–1367 Petr Parléř. Světcův hrob označuje kamenný náhrobek ze 14. století. Úchvatná je výzdoba kaple: její stěny jsou v dolní části osázeny českými polodrahokamy pospojovanými zlacenou sádrou, horní část zdobí výjevy z utrpení Kristova. Vznikly v letech 1372–1373 a jejich autor není znám. Z kaple se vstupuje na schodiště vedoucí do Korunní komory, v níž jsou za sedmi zámky uloženy České korunovační klenoty.

Hradčany
Čtvrť přiléhající k Pražskému hradu. Na její podobě se podílí zejména řada honosných paláců, mj. Schwarzenberský, Šternberský či Martinický. Naproti největšímu z nich, Černínskému, najdeme barokní Loretu, významné poutní místo. Z její hodinové věže zaznívají od konce 17. století každou hodinu tóny proslulé zvonkohry. Siluetu Hradčan dotváří dvě věže Strahovského kláštera, nejstaršího sídla premonstrátů v Čechách.

Malá Strana
Území mezi Pražským hradem a řekou Vltavou. Jeho centrem je svažité Malostranské náměstí, na němž stojí mohutný chrám sv. Mikuláše, považovaný za nejvýznamnější barokní stavbu v Čechách. Další velkolepou malostranskou stavební památkou je komplex budov Valdštejnského paláce s přilehlou zahradou. Areál měl podle představ zadavatele stavby, ambiciózního politika a vojevůdce Albrechta z Valdštejna (1583–1634), konkurovat svou rozlohou samotnému Hradu. Z Malostranského náměstí stoupá k Hradu turisty vyhledávaná Nerudova ulice, známá svými domovními znamení (např. U Dvou slunců, U Tří housliček, U Zlaté číše aj.).

Karlův most
Nejstarší z pražských mostů (a druhý nejstarší u nás) spojuje Malou Stranu na levém a Staré Město na pravém břehu Vltavy. Stojí přibližně v místech původního Juditina mostu, strženého povodní. Stavbu, k níž bylo přistoupeno roku 1357, inicioval císař Karel IV. Most dlouhý přes 500 metrů a široký 9,5 metru je tvořen 16 oblouky. Jeho pilíře zdobí 30 převážně barokních plastik, jež vytvářejí unikátní a působivou sochařskou galerii pod širým nebem. Vstup na most střeží na obou stranách mostecké věže (most býval vlastně pevností), přičemž gotická Staroměstská mostecká věž se díky své výzdobě řadí k nejkrásnějším fortifikačním stavbám Evropy.

Staré Město
Pražská čtvrť na pravém břehu Vltavy. Jejím centrem je Staroměstské náměstí s několika význačnými památkami, jako je radnice s proslulým orlojem a Týnský chrám. V centru náměstí stojí pomník církevního reformátora mistra Jana Husa. Směrem k Vltavě vybíhá z náměstí Pařížská třída, luxusní pražský bulvár. K dalším pamětihodnostem Starého Města patří gotická Prašná věž, u níž začíná Královská cesta (trasa, po níž se v předvečer své korunovace ubírali k Pražskému hradu čeští panovníci), či nejvýznamnější secesní památka Prahy, Obecní dům.

Kostel Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici, nejstarší pražský barokní kostel, pochází z let 1611–1613 a je znám především díky voskové sošce zvané Pražské Jezulátko. Kostelu jej darovala v roce 1628 Polyxena z Lobkovic. Součástí výzdoby kostela jsou obrazy mj. od Petra Brandla. Pod podlahou kostela se nalézá krypta, která sloužila jako pohřebiště karmelitánů. Kromě zazděných hrobů jsou zde i mumifikované ostatky mnichů, některé v prosklených rakvích. 

Židovské město
Jinak též Josefov, malá čtvrť uvnitř Starého Města, v níž se dodnes zachovaly památky na židovské osídlení Prahy. Bezesporu nejvýznamnější z nich je starý židovský hřbitov. Najdeme zde na 13 000 náhrobků, pohřbívalo se tu od poloviny 15. století až do roku 1787. Vzhledem k omezené ploše pohřebiště musela být na hřbitov postupně navážena další zemina a mrtví tak leží v několika vrstvách nad sebou. Neméně významnou památkou bývalého ghetta je Staronová synagoga, jedna z nejstarších v Evropě. Byla vystavěna okolo poloviny 13. století a dodnes se v ní konají bohoslužby.

Víte, že…

Název Staronová synagoga má podle pověsti zajímavý původ: kameny na stavbu svatyně prý byly přeneseny ze zbořeného Šalamounova chrámu v Jeruzalémě (zničen roku 70 n. l.). A to pod podmínkou, že až bude po příchodu Mesiáše chrám v Jeruzalémě znovu vybudován, budou kameny vráceny. Hebrejsky se výraz „pod podmínkou“ řekne „al tenaj“ – a stejně byla pojmenována i synagoga. Postupným komolením vzniklo označení altneu, tedy v překladu staronová.

Nové Město
Nové Město založil roku 1348 na pravém břehu Vltavy císař Karel IV. Promyšlený urbanistický plán dal vzniknout soustavě ulic okolo tří velkých náměstí, která tehdy fungovala jako tržiště. Byly jimi Koňský trh (dnes Václavské náměstí), Dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí) a Senný trh (dnešní Senovážné náměstí). Centrem nově založeného města bylo prostranství Dobytčího trhu a proto právě zde byla vystavěna Novoměstská radnice. Známými památkami jsou rovněž Faustův dům, kostel Panny Marie na Slovanech a také nejvyšší pražský kostel – nikdy nedokončený chrám Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí.

Vyšehrad
Místo na pravém břehu Vltavy, spojené s počátky českého státu. Nejstarší stavební památkou Vyšehradu je románská rotunda sv. Martina z 11. století z časů prvního českého krále Vratislava I. Přibližně ze stejného období pochází původně románská bazilika svatých Petra a Pavla. Ta byla v průběhu staletí několikrát přestavěna, její dnešní podoba je novogotická a vznikla v letech 1885 až 1903. V té době byly přistavěny i dvě hranolové věže s jehlanovitým zakončením, které dnes tvoří jednu z charakteristických pražských dominant. Hřbitov při chrámu sv. Petra a Pavla byl v 19. století přeměněn na pohřebiště největších osobností českého národa – Slavín.

Průhonický park
Průhonický park, mimořádné dlo zahradní architektury 19. století o rozloze 250 ha, se nachází v okolí novorenesančního zámku Průhonice. Pro svou výjimečnost byl zapsán na seznam UNESCO spolu s historickým centrem Prahy.