Kutná Hora

Bývalé královské horní město Kutná Hora (UNESCO) patří s třemi stovkami chráněných objektů k nejpřednějším památkovým komplexům na území České republiky. Vzniklo spontánně v 2. polovině 13. století v lokalitě stříbrných dolů, které zařadily českého panovníka mezi nejbohatší vládce v tehdejší Evropě. Město, oplývající výnosy z dolů, se po staletí rozvíjelo a často hrálo významnou roli v politickém životě země. Kutná Hora byla oblíbeným místem krále Václava IV., byl zde vydán Kutnohorský dekret, upravující práva na pražské univerzitě, a Vladislav Jagellonský tu byl zvolen za českého krále. V kutnohorské mincovně se razil silný český (pražský) groš do r. 1547. Nejvýznačnější památkou je chrám sv. Barbory, patronky horníků. Na této stavbě se podíleli nejvýznamnější stavitelé vrcholné a pozdní gotiky v Čechách – stavbu započala parléřovská huť, pokračovateli byli Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. Z ostatních památek můžeme vyzdvihnout Vlašský dvůr, původně mincovnu, kde při svých návštěvách sídlil panovník. V hradním paláci nalezneme České muzeum stříbra, které v rámci tří prohlídkových tras nabízí pohled do světa stříbrné šlechty a horníků, včetně atraktivní prohlídky středověkého dolu. Velký kulturně-historický význam má klášter v Sedlci u Kutné Hory (založen r. 1142), v jehož areálu nalezneme katedrálu Nanebevzetí P. Marie (UNESCO) a hřbitovní kostel, který má unikátní kostnici s kosterní výzdobou. V nedaleké Žehušické je ojedinělý chov bílých jelenů.