Říp
Nevysoký kopec na levém břehu Labe nedaleko Roudnice nad Labem, avšak významný a známý díky mýtům a bájím, které jsou s ním spojeny. Jeho význam dokládá i to, že se o něm obvykle hovoří jako o "hoře" Říp, ačkoli jeho výška je jen 461 m.
Podle pověsti právě na něj vystoupil bájný praotec Čech a pohledem z jeho vrcholu zhodnotil zdejší krajinu jako mimořádně vhodnou pro to, aby se v ní usídlil jeho lid. Nicméně skutečností je, že Říp byl fakticky středem původního osídlení naší země.
Hora, na jejímž úpatí vyvěrá několik pramenů, je sopečného původu, resp.
Nevysoký kopec na levém břehu Labe nedaleko Roudnice nad Labem, avšak významný a známý díky mýtům a bájím, které jsou s ním spojeny. Jeho význam dokládá i to, že se o něm obvykle hovoří jako o "hoře" Říp, ačkoli jeho výška je jen 461 m.
Podle pověsti právě na něj vystoupil bájný praotec Čech a pohledem z jeho vrcholu zhodnotil zdejší krajinu jako mimořádně vhodnou pro to, aby se v ní usídlil jeho lid. Nicméně skutečností je, že Říp byl fakticky středem původního osídlení naší země.
Hora, na jejímž úpatí vyvěrá několik pramenů, je sopečného původu, resp. je tvořena čedičem (bazalt), horninou, jež vznikla ztuhnutím výplně přívodního kanálu někdejšího třetihorního vulkánu (ten se však vypínal mnohem výš nad současný vrchol a "zmizel" díky zvětrávání). Zajímavostí je, že až do konce 19. století byl kopec prakticky holý, bez lesního porostu.
Vršek hory akcentuje románská rotunda sv. Jiří, poprvé připomínaná již počátkem 12. století.
