Zlín

Jen málokteré město je spjato s konkrétními osobnostmi a jejich rozhodnutími tolik jako Zlín. I přes svou historii sahající až do 14. století lze město považovat spíše za „dítě dvacátého století“ se všemi jeho sny, dogmaty, hesly a vizemi. Nebýt Tomáše Bati (* 1876, † 1932 při leteckém neštěstí) a Jana Antonína Bati (* 1898, † 1965) stal by se jen těžko jedinečným hospodářským, společenským a zejména architektonickým fenoménem, který funguje jako magnet dodnes. Díky oběma bratrům a jejich dovednosti zvát ke spolupráci ty nejvýznamnější osobnosti své doby, bývá považován za zrealizovanou utopii, vycházející ze soudobých teorií o zahradním městě. Je zhmotněnou vizí firemního města, kde má všechno svůj jasný řád postavený na urbanistických plánech. První z nich navrhl Jan Kotěra v roce 1918, později na něj navázal jeho neméně slavný žák František Lydie Gahura. Základem pro budování města se stala víra, že může být dokonalým místem, vytvořeným díky racionalitě vycházející z vědecké organizace a pravidel.

Po roce 1948 byla baťovská tradice násilně přerušena se snahou zapomenout na její nejprogresivnější období. Město bylo přejmenováno na Gottwaldov, po prvním komunistickém „dělnickém“ prezidentovi. Podnikavý a činorodý duch bývalých zaměstnanců firmy Baťa však měl za následek, že město zůstalo průmyslovým centrem s fungujícími továrnami, výrobou i vývojovými pracovišti. I díky tomu je Zlín považován za „kolébku průmyslového designu“. Vincenc Makovský, slavný český sochař, vyučoval na Zlínské škole umění. Jedním z jeho žáků byl Zdeněk Kovář, později profesor pražské UMPRUM a zakladatel detašovaného pracoviště v Gottwaldově, které se stalo líhní průmyslových designerů pro řadu dalších firem, které dnes slaví mezinárodní úspěch.

Zlín se významně zapsal i do historie filmu. Zdejší filmové ateliéry vznikly již ve 30. letech minulého století (asi nepřekvapí, že u zrodu stála opět firma Baťa). Celosvětové uznání získaly zejména zdejší animované filmy a filmy pro děti.

Zlín je také městem, které nese mnohá (byť dobová) prvenství. Je místem prvního panelového domu u nás (1941), byl zde postaven ve své době nejvyšší mrakodrap ve střední Evropě – slavná „jednadvacítka“ (1938), město má více jak devadesátiletou tradici městského architekta. V Baťově nemocnici se v tzv. vědeckém ústavu vůbec poprvé setkal průmysl s lékařskou vědou. Ve Velkém kině (dokončeno 1933), jež patřilo k největším v republice s kapacitou 2 270 osob, se v roce 1961 otevíral Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež. 

Bylo by ale chybou prezentovat Zlín jen prostřednictvím architektury a jejího dědictví. Je místem, kde sídlí krajský úřad, funguje zde Univerzita Tomáše Bati, kterou navštěvuje téměř 11 000 studentů. Jen pár kilometrů za Zlínem se nachází zoologická zahrada, která dnes patří k nejnavštěvovanějším ZOO v České republice, s výjimečným členěním pavilonů podle světadílů. Ve městě najdete úspěšné sportovní kluby, od začátku minulého století zde v letních měsících probíhá „motoristický svátek“ Barum Czech Rally Zlín. Vypravit se můžete na koncert Filharmonie Bohuslava Martinů, na divadelní představení, výstavy.