Příběhy českých značek

Čechy platily v době, kdy jsme ještě byli součástí Rakousko-uherské monarchie, za průmyslově nejvyspělejší zemi tohoto soustátí. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se pracovitost, um a dovednost „českých rukou” mohly uplatnit již zcela svobodně a naplno. Československo pak v Evropě (i ve světě) brzy proslavila řada výrobků, které mnohdy neměly ve svém oboru konkurenci.

Zřejmě nejznámějším takovým fenoménem je zn. Baťa (byť tento příběh, jako mnohé další, začal již v 19. stol.), považovaná právem za synonymum zaslouženého úspěchu. Její historie začala roku 1894, kdy tři sourozenci založili ve Zlíně výrobnu obuvi a o deset let později již vyráběli tisíce párů bot denně. V lecčems podobný je i příběh výrobce automobilů Škoda Auto, jenž v roce 2020 oslavil 125 let. Jeho zakladatelé, Václav Laurin a Václav Klement, začali v roce 1895 opravovat jízdní kola. Postupně zahájili i jejich výrobu, od níž byl jen krok k výrobě motocyklů a na počátku 20. století následovaly i první automobily (Voiturette). Dnes je Škoda Auto zřejmě nejznámější a nejúspěšnější českou značkou současnosti. Doslova „z jiného soudku” je příběh jednoho z nejznámějších světových piv, plzeňského Prazdroje. Paradoxně na jeho počátku stojí Němec, bavorský sládek, kterého si Plzeňští v roce 1842 pozvali, aby jim pomohl uvařit pivo lepší kvality, něž jaké doposud vznikalo v jejich měšťanském pivovaru. Záměr se více než vydařil – značka Pilsner Urquell je mezi milovníky dobrého piva pojmem a přibližně třetina všech piv uvařených ve světě je právě plzeňského typu. Nesmíme však opomenout ani jejího konkurenta z jižních Čech, neméně proslulý Budějovický Budvar. V Budějovicích můžeme ještě zůstat, neboť zde již od roku 1790 existuje firma založená Josefem Hardtmuthem a pojmenovaná po slavném diamantu Koh-i-noor. Roku 1802 firma obdržela patent na výrobu tuhy do tužek, dnes je jedním z největších světových výrobců psacích a kancelářských potřeb. Poměrně mladá je historie hodinek Prim. Chronotechna v Novém Městě nad Metují začala po druhé světové válce vyrábět náramkové a kapesní hodinky, v dobách tzv. socialismu byla jejich monopolním výrobcem, dnes je však vnímána jako prestižní značka, jež mimo jiné vyrábí i luxusní hodinky „na míru” pro své náročné zákazníky. Kdo by neznal stavebnici, jejíž kovové barevné díly s otvory se spojují šroubky a matičkami o průměru 3,5 mm? Ano, řeč je o stavebnici Merkur z Police nad Metují, jejíž historie trvá již sto let a s jejíž pomocí vyrobil profesor Otto Wichterle v roce 1961 gelové kontaktní čočky – mimochodem další z „našich” vpravdě světových a přelomových vynálezů. Zbraně původně vyráběl úspěšný a nadaný konstruktér František Janeček (1878–1941), ale byla to paradoxně hospodářská krize ve 20. letech 20. století, která jej přiměla změnit výrobní program a začít se věnovat motocyklům. A ačkoli v tehdejším Československu fungovaly na dvě desítky motocyklových továren, všechny nakonec překonala jehoJAWA. Roku 1943 byla založena společnost ESA, která začala v Hlinsku vyrábět žehličky, později se jejím hlavním výrobním programem staly vysavače. Dnes, již pod značkou ETA, je společnost jednoznačně největším výrobce domácích spotřebičů u nás. Jednoduchým spojením přepisu výslovnosti písmene „Z”, jež bylo součástí znaku brněnské Zbrojovky, a posledních dvou písmen slova traktor vznikl těsně po 2. světové válce Zetor, který již v roce 1961, 16 let od počátku sériové výroby, vyrobil neuvěřitelných, takřka 160 000 traktorů. V současnosti je Zetor i nadále symbolem síly a spolehlivosti. V roce 1857 vytvořil ohýbáním masivního bukového dřeva tesařský mistr Michael Thonet elegantní kavárenskou židli (označenou jako model č. 214), což byl začátek příběhu slavné nábytkářské společnosti, pokračující i nadále ve své úspěšné tradici, dnes již pod značkou TON (Továrna na ohýbaný nábytek). Již více než sto let (od roku 1913) se prakticky v každé domácnosti těší oblibě alkoholový roztok éterických olejů, bylin a přírodního mentolu určený k potírání unavených svalů, francovka ALPA. Ve Velkém Meziříčí se jí dnes vyrábí každý rok přes 10 milionů kusů. K největším výrobcům klobouků na světě patří továrna TONAK (Továrna na klobouky) v Novém Jičíně. A není divu, s jejich výrobou má své zkušenosti – pokrývky hlavy se zde vyrábějí už od roku 1630!

Roku 1807 namíchal karlovarský lékárník Josef Becher z 32 bylin pro lázeňské hosty žaludeční kapky (English Bitter), a kromě toho, že receptura účinkovala, uživatelům navíc mimořádně chutnala. A tak lékárníkův syn Jan otevírá roku 1838 na výrobu oblíbené Becherovky továrnu. V roce 1922 získává tento jedinečný nahořklý aperitiv (či digestiv), jehož složení znají i dnes jen dva lidé na světě, ochrannou známku.

Na více než 400letou tradici výroby destilátů na Valašsku navázala a dodnes úspěšně navazuje společnost Rudolf Jelínek, když její zakladatel, Zikmund Jelínek, využil svých zkušeností získaných při vedení Eichenovy palírny a založil v roce 1882 pálenici vlastní.

Podobných velkých a zajímavých příběhů bychom samozřejmě našli v naší historii (i současnosti) mnohem, mnohem víc, ale jejich výčet by byl přirozeně nad rámec tohoto průvodce.