Praha - památka UNESCOČeský Krumlov - památka UNESCOHolašovice - památka UNESCOKroměříž - památka UNESCOBazilika sv. Prokopa Třebíč - památka UNESCOVila Tugendhat - památka UNESCO
oblačno
NE 19.11.
3/6°
zataženo, déšť
PO 20.11.
4/5°
zataženo
ÚT 21.11.
2/2°

Kroměříž - zámek a zámecké zahrady
(na seznam zapsány v roce 1998)

Město na řece Moravě, někdejší centrum kultury a vzdělanosti, bývá někdy nazývano jako „hanácké Athény“. Poprvé je písemně uváděno již počátkem 12. století, městská práva získalo roku 1260. Nejcennější architektonickou památkou i dominantou města je barokní arcibiskupský zámek a jeho 84 m vysoká třípatrová věž. Zámek spolu s přilehlými zahradami, Květnou a Podzámeckou, tvoří unikátní architektonický soubor, jenž se řadí k nejvýznamnějším památkám celé Moravy.

Arcibiskupský zámek, letní sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, vznikl roku 1512 renesanční přestavbou původního gotického hradu. Za třicetileté války však utrpěl značné škody, když Kroměříž dobylo a poničilo švédské vojsko. Během následných oprav v druhé polovině 17. století byl zámek přebudován do raně barokní podoby s množstvím reprezentativních místností (např. Sněmovním, Trůnním a Manským sálem, Starou knihovnou). Poslední významnou stavební úpravou zámku byla krátce po 2. světové válce rekonstrukce zámecké věže, kterou zapálila ustupující německá armáda.

V zámecké obrazárně najdeme mimořádně cenná díla evropského malířství 15. až 18. století – jsou zde zastoupeni takoví umělci jako Tizian, van Dyck či Lucas Cranach starší. Zámecká knihovna obsahuje bezmála 90 tisíc svazků. V letech 1848 až 1849 byl zámek místem, kde zasedal Ústavodárný říšský sněm rakouských národů.

O zálibě někdejších olomouckých biskupů v zahradním umění svědčí hned dva příklady vrcholné zahradní architektury: Květná zahrada, jinak nazývaná také jako Libosad, byla vybudována v letech 1665 až 1675. Působí částečně dojmem italských renesančních zahrad a zároveň připomíná svým barokně klasicistním pojetím francouzské Versailles. Druhá zahrada, zvaná Podzámecká, byla v 19. století přetvořena v krajinářský park s rozlohou celých 64 ha. Její celkový ráz dotváří řada romantických staveb a sochařská výzdoba.